Černé slunce z pohledu Aleca-První láska(1.kapitola)

17. ledna 2010 v 21:25 | Cullens lady|M| |  Černé slunce z pohledu Aleca
Tak, napsala jsem další kapitolu, je z pohedu Aleca, je to sice pořád 1.kapitola, ae je to něco jako Stmívání a Půlnoční slunce, chápete? Doufám že si jí přečtete a napište.



Duhovky se mi začínaly zbarvovat do černa, Heidi brzo přivede potravu. Byl jsem docela otrávený, Aro pořád jen mluvil dokola o tom, že se Cullenovým pomstí. S Jane to bylo k nevydržení, byla naštvaná. Hodně naštvaná, za celý její život jí nikdo neřekl ne, nikdo se jí nepokusil postavit. Ta Cullenovic novorozená jí pořádně rozzuřila. Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsme byli ještě lidé. Jane byla docela milá, ovšem za tu dobu už zpychla. Moc jsem neřešil, co bude s Cullenovými. Připadal jsem si divně prázdný, jako kdyby mně kousek chyběl. Bylo léto, což znamenalo hodně turistů, neboli dobrou potravu. Přešlapoval jsem z místa na místo, cítil jsem se nešťastně.
Seber se! Vypadáš jako anděl, díky tobě jsou Volturiovi nepřemožitelní. Opakoval jsem si v hlavě, ale přece jen jsem myslel na ty Cullenovi. Přišlo mi divné, jak se na sebe dívali. Upírka se štítem, jak neochotně stahovala štít z jejího milovaného upíra. A on, když chtěl zemřít, protože si myslel, že ona zemřela a pak se zas obětovala ona. Láska byla velmi složitá věc, ale mě nebylo souzeno se zamilovat, zamrzl jsem ve věku patnácti let, copak teenager zažije životní lásku? Nejspíš ne. Ale já jsem nejspíš skutečně potřeboval někoho milovat, položit za něj život, nebo tak něco. Slabý hlásek jakoby říkal, že možná se mi moje přání splní. Byl jsem v mém pokoji, Jane tam vtrhla.
"Heidi už je tady!"oznámila mi.
"Dobře, jdi napřed!"zašeptal jsem. Otočila se a zmizela. Povzdychl jsem si, vydal jsem se po těch známých schodech dolů. Heidi se tento úlovek skutečně povedl. Vybral jsem si malou rodinku, nejdřív jsem zabil matku, chystal jsem se na děti. Chlapec a dívka, byla krásná, ale její krev voněla lahodně. Její mladší bratr se k ní tisknul, byl vyděšený, zabil jsem ho dřív. Byla skutečně moc hezká, lomcovala s tělem toho kluka, vypadala zoufale. Přísahal bych, že se téměř rozbrečela. Nechtěl jsem, aby moc trpěla, trochu jsem do ní praštil, abych jí omráčil. Bylo by to pro ni lepší.
Idiote! Nadával můj vnitřní hlas. Smutně jsem se podíval do její nebohé tváře, nejspíš bych to stejně nedokázal, nějak bych jí dostal ven, nedopustil bych, aby zemřela. Mrtvé srdce se ozvalo, trochu mě zabolelo. Takže tohle je ono. Klidně použiju své schopnosti, abych jí ochránil, klidně je všechny zabiju, ale ona musí přežít a pak…Pak si Aro něčeho všiml. Asi z ní vyzařovalo nějaké kouzlo. Nepotřeboval ani Elazara, nejspíš léta a léta praxe. Pronesl rozkaz, kterým mi vše usnadnil.
"Dost! Přestaňte!" zašeptal Aro. Okamžitě jsem jí pustil, jemně položil.
Aro jí přeměnil, prý měla zvláštní schopnosti. Nemohl jsem vidět, jak trpí. Sice jsem jí vůbec neznal, ale miloval jsem jí. Aro k ní nikoho nepustil, jen Felixe. Bál jsem se. Bál jsem se, že Marcus vyčetl, co k ní cítím a Aro se to dozví. Ušetřil by naše životy? Dost jsem pochyboval.
Za tu celou věčnost to byl ten nejhorší týden, věděl jsem že jí Aro někde vězní, ale neměl jsem potuchy kde. Jane byla na tu dívku trochu naštvaná, ale Aro jí slíbil, že jí bude moct zmučit, aby otestovali její schopnosti. Ale co když selže? Co když nebude mít žádné schopnosti? Co když se Aro zmýlil? Co všechno budu schopen udělat? A…A budu jí ještě vůbec milovat, když bude upírka? Pronásledovaly mě obavy. Nedovolím, aby jí Aro zabil. Kdybych mohl, zabránil bych i mé sestře, aby podstoupila tu bolest, ale pak bych proti sobě postavil mocného nepřítele. Aro řekl, že brzo bude schopna své schopnosti vyzkoušet, nemohl jsem se dočkat. Ale nejhorší obava mě skutečně děsila: Co když mě nebude mít ráda?
Jane se ke mně chovala docela mile, na to, že to byla Jane. Moc se o ní nezmiňovala, jen jednou.
"Co myslíš, jaké bude mít schopnosti?"
"Nevím,"odsekl jsem.
"Aro říkal, že je to něco velkolepého, ale stejně se mi neubrání."
"Jak si můžeš být tak jistá?"
"Nikdo se mi neubránil."
"A ta vegetariánka?"
"To je něco jiného, ta má obrané schopnosti, tamta má prý útočné."
"Nejlepší obrana je útok."
"Nebuď směšný! Taková nicka jako ona na mě prostě nemá."
To neměla říkat, rozzuřil jsem se natolik, že mlha ze mě vylítla jako plameny bílého ohně. Ovinula ji jako šála. Sestra stála bez hnutí, nic nevnímala, mlha jí stále obklopovala. Čekal jsem dokud ze mě vztek nevyprchá, pohled na bezmocnou sestru s andělským obličejem mě trochu uklidnil, ale přesto trvalo nejmíň hodinu, než jsem jí odpustil. Opatrně jsem mlho stáhnul. Jane zamrkala, přimhouřila oči.
"Opovaž se, nebo to mám udělat znovu?"
Našpulila rty a uraženě odešla, nemohla si ani postěžovat Arovi, často mě mučila, když se nudila, cvičila se na mě a já jí to oplácel dvojnásobně. Aro to komentoval jen se slovy:"Ach, ty sourozenecké hádky."
Navíc teď měl úplně jiné starosti. Starosti s mojí láskou, naštěstí nevěděl, co k ní cítím.
Jane byla naštěstí tolik zahleděná do sebe, že si nevšimla, co mě tak vytočilo, samozřejmě jsem omluvu nečekal a rozhodně jsem se nehodlal omlouvat já. Tvrdohlavost byla jedna z mých vlastností, stejně jako Jane. Ovšem k její tvrdohlavosti se přidala pýcha a arogance. Třeba jí má vyvolená pokoří, třeba bude lepší než nepřemožitelná Jane.
Aro konečně prohlásil, že už je připravená. Vešli do hlavní místnosti. Byla tak nádherná, mnohem krásnější než jako člověk. Dokonalá, úžasná. Vypadala zmateně. Její oči se stočily směrem ke mně, nemohl jsem se zbavit dojmu, že se jí líbím. Uhnula pohledem, ale já jsem od ní oči odtrhnout nedokázal. Pořád jsem jí miloval, možná ještě víc.
"Tohle je Rebeka."usmál se Aro.
"Jane, můžeme začít?"
"Jistě pane!"usmála se falešným úsměvem ta malá mrcha.
Rebeka spadla na zem, bylo nesnesitelně dívat se, jak trpí.
"Ne! Přestaň!"zavrčel jsem na sestru skoro neslyšně.
Na podlaze se svíjela v bolestech, vykřikla. Užuž jsem se chystal něco udělat, ale Jane najednou popošla pár krůčků, ve snaze udržet rovnováhu. Neúspěšně. Nejspíš se mučila v silných křečích. Po tváři se jí linula prasklina, měl jsem pocit, že každou chvíli se malá Jane rozpadne, neviditelná síla jí roztrhá na kusy. Přestalo to. Prasklina se vytratila, Jane ležela a přerývaně dýchala. Ale nezajímala mě, staral jsem se jen o Rebeku. Dívala se na mě, trochu omluvně a vyděšeně. Jane už stála na nohou a provrtávala jí pohledem. Musel jsem se usmát, přesně došlo na moje slova. Byla naštvaná i na mně, protože jsem měl pravdu. Teď tu byl někdo, proti komu neměla sebemenší šanci.
"Já ti to říkal."zašeptal jsem.
Zavrčela.
"Výborně Rebeko!"tleskal Aro.
Rebeka zavřela oči, využil jsem toho, abych se k ní dostal. Ještě jsem střelil pohledem k Marcusovi, který vypadal o trochu méně znuděně, než normálně. Jeho pohled jakoby říkal:Já tě chápu, Aro se nic nedozví, je to jen mezi námi, přeju vám to. I ona tě miluje, buďte šťastní
Nejradši bych mu poděkoval, ale raději ne, Aro by byl příliš zvědavý.
Došel jsem až k ní, natáhl jsem k ní ruku, abych jí pomohl vstát. Otevřela oči, vypadala trochu zmateně, ale můj přátelský úsměv jí nejspíš přesvědčil, že stojím na její straně.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Z jakého pohledu se ti povídka víc líbí?

Z pohledu Rebeky
Z pohledu Aleca

Komentáře

1 Agi ♥ Kája Agi ♥ Kája | Web | 17. ledna 2010 v 21:51 | Reagovat

ahojík měla bych prosbu, mohla by si nám hlásnout zde http://svetplnykouzel.blog.cz/1001/posledni-trosecnik-3-kolo-jednotlivci pro www.twilight--cullens.blog.cz, děkuju moc =) =) hlásek rádi oplatíme :-) :-) :-)

2 aRTie aRTie | Web | 17. ledna 2010 v 21:52 | Reagovat

je to super navíc z pohledu aleca což je úžasný  :-) zrovna teď píšu povídku z pohledu demetriho... bude to ale hlavně o jeho vztahu k heidi tak to pak zkoukněte pokud chcete  :-) zatím hezůůů a brou noc a hezůůů zítřek zlatíčka :*

3 aRTie aRTie | Web | 17. ledna 2010 v 22:13 | Reagovat

tak to moc kuju x) ale ani nwm jestli to dokopu do konce mám toho hodně já na volturiových neujíždím já je miluju xD zvlášť demetriho ale můj "fb-bratr" taky není k zahození xDDD

4 Agi ♥ Kája Agi ♥ Kája | Web | 17. ledna 2010 v 22:46 | Reagovat

moc moc ti dekujeme:D
Si zlatícko:-)

5 ›Miss.GirlsteenQa‹ your affie <3 ›Miss.GirlsteenQa‹ your affie <3 | Web | 18. ledna 2010 v 18:51 | Reagovat

Nádherné..užasný nápad vzít to z pohledu Aleca, moc se povedla :-) Jsem zvědavá na pokračování..:)

6 Emiinka♥ Emiinka♥ | Web | 18. ledna 2010 v 21:36 | Reagovat

je to moc pěkný, jak se i takový upír může zamilovat.. doufám že bude brzo pokračování :-)

7 Miss. [Cullen]Swan your aff♥ Miss. [Cullen]Swan your aff♥ | Web | 19. ledna 2010 v 18:58 | Reagovat

Hezkej díleček :-D

8 monterka monterka | Web | 21. ledna 2010 v 17:26 | Reagovat

konečně jsem našla čas si to přečíst:) Píšeš nádherně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama